[ << Cvičení ] | [Top][Contents][Index] | [ Běžný notový zápis >> ] |
[ < Jak se píší vstupní soubory ] | [ Up : Jak se píší vstupní soubory ] | [ Práce na vstupních souborech > ] |
2.2.1 Jednoduchý notový zápis
LilyPond přidává některé části notového zápisu automaticky. V následujícím příkladu jsou zadány jen čtyři výšky tónů, ale LilyPond přesto zapíše klíč, taktové označení a rytmus (délky not).
{ c' e' g' e' }
Tato nastavení je možné změnit, ale ve většině případů jsou automatické hodnoty v zásadě použitelné.
Výšky tónů
Slovníček: pitch, interval, scale, middle C, octave, accidental.
Výšky tónů se zadávají malými písmeny, která odpovídají názvu noty. Je ale důležité znát, že LilyPond ve svém výchozím nastavení používá anglické názvy not. Až na výjimku tyto odpovídají českým, proto se přednastavení LilyPondu pro toto cvičení ponechává. Touto výjimkou je nota h – v LilyPondu se musí na místo toho napsat písmeno b! České bé je naproti tomu zapsáno jako bes, his se proti tomu zapíše jako bis. Podívejte se také na Předznamenání a Názvy not v jiných řečích. Zde se popisuje, jak se používají české názvy not.
Nejjednoduššeji lze noty zadávat v režimu \relative
.
V tomto režimu je oktáva noty vbrána automaticky s tím, že se
předpokládá, že následující nota je zapsána vždy tak blízko, jak
je to jen možné, ve vztahu k předchozí notě, což znamená, že je
zapsána nanejvýš o tři notové řádky výše nebo níže než předchozí
nota. Začneme naším prvním nejzákladnějším příkladem notového zápisu,
což je stupnice, kde stojí další nota
vždy jen o jeden notový řádek nad předchozím.
% Počáteční bod napsat na jednočárkovaném C \relative { c' d e f g a b c }
První notou je jednočárkované C. Každá následující nota
se nachází tak blízko, jak je to jen možné za předchozí – první
‚C‘ se takto počítá jako C od
jednočárkovaného C. Nato následuje nejbližší možné
D ve vztahu k předcházející notě. S těmito pravidly lze v
režimu \relative
zobrazit i melodie s většími
intervaly:
\relative { d' f a g c b f d }
Není nutné, aby první nota melodie začínala notou, která udává první notovou výšku. První nota (‚D‘) z předchozího příkladu je následujícím D, počítáno od jednočárkovaného C.
Tím, že člověk přidává odsuvníky (apostrofy) '
(klávesa Shift+#) nebo čárky ,
k \relative c' {
, nebo
je odstraňuje, může být oktáva první výšky tónu změněna:
% dvoučárkované C \relative { e'' c a c }
Vztažný režim se může zpočátku jevit matoucí, ale je to ten
nejjednodušší způsob, jak zapsat většinu melodií. Podívejme se na to,
H (b
ve skladbě LilyPondu), které se v houslovém klíči
nachází na prostřední lince, můžeme směrem vzhůru napsat C, D a E,
a A, G a F směrem dolů pod H. Když tedy notou, která následuje po
H, je C, D nebo E, napíše ji LilyPond nad
H, když je to A, G nebo F, je napsáno pod ním.
\relative { b' c % c je 1 řádek nahoru, tedy c nad b b d % d je 2 řádky nahoru, nebo 5 dolů, tedy d nad b b e % e je 3 nahoru, nebo 4 dolů, tedy e pod b b a % a je 6 nahoru, nebo 1 dolů, tedy a pod b b g % g je 5 nahoru, nebo 2 dolů, tedy g pod b b f % f je 4 nahoru, nebo 3 dolů, tedy f pod b }
Stejný výpočet se provádí i tehdy, když je jedna z not zvýšena nebo snížena. Předznamenání jsou při výpočtu zcela přehlížena. Přesně ten samý výpočet se obdobně provádí od každé následující výšky tónu po další výšku tónu znovu.
Aby se zapsaly intervaly, které jsou větší než tři notové řádky, lze oktávy změnit. Odsuvníkem (apostrofem) '
(klávesa Shift+#)
posazeným přímo za název noty se oktáva zvýší o jednu, čárkou ,
se oktáva o jednu sníží.
\relative { a' a, c' f, g g'' a,, f' }
Kvůli změně výšky noty o dvě (či více!) oktávy,
se používají postupné odsuvníky ''
nebo ,,
– přitom se musí
jednat skutečně o dva odsuvníky a ne o uvozovky
"
(klávesa Shift+2)!
Délky tónů (rytmy)
Slovníček: beam, duration, whole note, half note, quarter note, dotted note.
Délka se označuje číslem, jež je zadáno
přímo k názvu noty.
1
pro Celá nota, 2
pro
Půlová nota, 4
pro Čtvrťová nota
a tak dále. Notové nožičky a Trámce jsou
přidávány automaticky.
Není-li označena žádná délka, používá se délka předcházející noty. Pro první notu je jako výchozí určena čtvrťová nota.
\relative { a'1 a2 a4 a8 a a16 a a a a32 a a a a64 a a a a a a a a2 }
Aby se vytvořila Tečkovaná nota
napíše se tečka .
za délkou noty. Délka
tečkované noty musí být udána výslovně, tudíž včetně
čísla.
\relative { a'4 a a4. a8 a8. a16 a a8. a8 a4. }
Pomlky
Pomlka se zadává tím samým způsobem, jakým se zadává nota; jejím
označením je r
:
\relative { a'4 r r2 r8 a r4 r4. r8 }
Taktové označení
Slovníček: time signature.
Druh taktu lze určit příkazem
\time
:
\relative { \time 3/4 a'4 a a \time 6/8 a4. a \time 4/4 a4 a a a }
Vyznačení tempa
Slovníček: tempo indication, metronome.
Vyznačení tempa a údaj metronomu lze
zapsat příkazem \tempo
:
\relative { \time 3/4 \tempo "Andante" a'4 a a \time 6/8 \tempo 4. = 96 a4. a \time 4/4 \tempo "Presto" 4 = 120 a4 a a a }
Notový klíč
Slovníček: clef.
Notový klíč lze zapsat příkazem
\clef
:
\relative { \clef "treble" c'1 \clef "alto" c1 \clef "tenor" c1 \clef "bass" c1 }
Vše dohromady
Zde je malý příklad, který obsahuje všechna tato vymezení:
\relative { \clef "bass" \time 3/4 \tempo "Andante" 4 = 120 c,2 e8 c' g'2. f4 e d c4 c, r4 }
Podívejte se také na
Doporučení pro notový zápis: Nastavení výšek tónů, Zadání rytmu, Zadání pomlk, Udání taktu, Notový klíč.
[ << Cvičení ] | [Top][Contents][Index] | [ Běžný notový zápis >> ] |
[ < Jak se píší vstupní soubory ] | [ Up : Jak se píší vstupní soubory ] | [ Práce na vstupních souborech > ] |